|
|
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě
Vaculínová, Julie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě Abstrakt Cílem této diplomové práce je deskripce a následná komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě, a to zejména v souvislosti s připravovanou rekodifikací civilního procesu v Česku. Dovolání je opravný prostředek, jehož cílem je přezkoumání napadeného rozhodnutí dovolacím soudem po právní stránce. Funkcí dovolání je sjednocování judikatury a zajištění individuální spravedlnosti v konkrétních případech. V Česku je dovolání koncipováno jako mimořádný opravný prostředek, zatímco v Německu je dovolání zakotveno jako řádný opravný prostředek. Od tohoto rozdílu se odvíjí většina stavebních prvků dovolání. Práce je rozdělena do úvodu, sedmi kapitol a závěru včetně autorčiných návrhů de lege ferenda. Jednotlivé kapitoly začínají obecným úvodem o tématu kapitoly, pokračují popsáním konkrétního prvku dovolání v české právní úpravě a německé právní úpravě a jsou zakončeny jeho komparací a hodnocením autorky. Podkapitoly zabývající se českou právní úpravou navíc obsahují návrhy de lege ferenda, zejména z věcného záměru civilního soudního řádu. V první kapitole jsou nejprve obecně definovány modely opravných řízeních a poté popsány systémy opravných prostředků v obou právních úpravách. Dále se kapitola zabývá povahou dovolání, rozsahem,...
|
|
|
Dovolání v trestním řízení
Machyánová, Kristýna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na komplexní analýzu právní úpravy dovolání jakožto jednoho z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení, jenž byl do českého práva zaveden s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. Zprvu se zabývá obecnými výklady o opravném řízení, opravných prostředcích a specifických principech ovládajících opravné řízení, následuje historický exkurz o vývoji mimořádných opravných prostředků. Poté se práce věnuje samotnému institutu dovolání, a to, pro lepší pochopení, zpočátku z hlediska obecných výkladů o dovolání, aby pak následně rozebrala jednotlivé dílčí problematiky. Stěžejní část je věnována jednotlivým dovolacím důvodům, při jejichž výkladu je zohledněna bohatá judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, zejména pak pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h). Interpretační vývoj tohoto ustanovení doprovázený rozpory mezi Nejvyšším a Ústavním soudem, které jsou někdy žurnalisticky označovány jako "válka soudů", měl zásadní význam pro zavedení nového dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g), jehož obsah byl do určité míry za pomoci extenzivního výkladu vyvozován již před 1. lednem 2022 právě z dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h). Dále je pojednáno o řízení před dovolacím soudem, možných...
|
|
|
Komparace české a německé právní úpravy dovolání v kontextu připravované reformy civilního procesu v České republice
Novotná, Kateřina ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Komparace české a německé právní úpravy dovolání v kontextu připravované reformy civilního procesu v České republice araci regulace civilně české právní úpravy s právní úpravou ve Spolkové republice Německo. První část práce se zabývá vybraným tématem na obecné úrovni. V úvodní pasáži tak nejprve úpravách, shrnutí rekodifikačních snah posledních let, včetně stručného popisu historického vývoje a opravných systémů. Další pasáž navazuje úpravou přípustnosti, obsahuje již konkrétní regulaci dovolání nejprve České republice, a následně ve Spolkové republice Německo. Celá práce je koncipována tak, že je vždy nejprve popsána úprava česká následně německá za současného komparování obou úprav a následné syntézy výsledků a nejdůležitějších rozdílů Přípustnost dovolání je nejprve rozdělena na objektivní a subjektivní, přičemž jsou dále popsány další náležitosti, které jak české dovolání, tak německá revize, musí splňovat. místě je rovněž záhodno zmínit oddělenou kapitolu, která je věnována postupu při posuzování příslušnosti německými odvolacími soudy, které o přípustnosti povinně rozhodují v rozsudku ve věci samé. Vedle subjektivní přípustnosti je dále pojednáváno o účinku dovolání. Z dalších náležitostí je pak pozornost věnována zejména institutu advokátního přímu, který...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hrbek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se zaměřuje na účinnou úpravu institutu dovolání, kterou nahlíží především prizmatem jejího hodnotového pozadí, historického vývoje a relevantní judikatury. S cílem předestřít nezbytné podklady pro kritické posouzení jednotlivých prvků i celku současné podoby dovolání v civilním procesu se práce v nezbytném rozsahu zabývá také teoretickými východisky civilněprocesních opravných prostředků a postavením dovolání v jejich platné úpravě. Zvláštní pozornost je v práci věnována účelům dovolání, tj. sjednocování judikatury a ochraně práv jednotlivce v konkrétním případě, jakož i jejich vztahu k hodnotě právní jistoty plynoucí z pravomocných rozhodnutí, která je institutem dovolání narušována. Práce obsahuje obecné závěry o vztahu těchto hodnot a závěry o vhodnosti úpravy těch dílčích prvků dovolání, jichž se tyto hodnoty dotýkají. Samostatná kapitola této práce se zabývá historií opravných prostředků, v jejímž rámci se soustřeďuje pouze na ty skutečnosti a instituty, které jsou významné vzhledem k institutu dovolání. Zvýšená pozornost je zde věnována vlastnímu vývoji dovolání a jeho nejpodstatnějších prvků na našem území. Nejrozsáhlejší část práce se zabývá zákonnou úpravou dovolání, kterou doplňuje o závěry soudní praxe. Zvýšená pozornost je i v této části věnována přípustnosti dovolání, jakožto...
|
|
|
Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení
Bartoš, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Text, který se Vám dostává do rukou, "Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení," se skládá ze tří odlišných částí. Každá z nich přináší vlastní téma a dohromady je spojují zásahy Ústavního soudu (dále též "ÚS"). První kapitola je věnována lehce kontroverznímu, široce společensky diskutovanému případu odnětí a přikázání věci. Jde o striktně procesní téma, které reflektuje možnost vyšších soudů odejmout projednání věci soudu nižšího stupně a přidělit ji jinému soudci/senátu. Ačkoliv je tento postup za určitých specifických podmínek přípustný, ve sledovaném případě dospěl až k Ústavnímu soudu pro podezření z porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve svém textu se snažím se shrnout argumenty, které mohou do budoucna ospravedlňovat tento zásah. Druhá kapitola sleduje zásahy do ÚS do občanského soudního řádu za posledních deset let, především do úpravy institutu dovolání. V první části popisuji důvody, proč došel ÚS k závěru, že je možnost Nejvyššího soudu neodůvodňovat usnesení o zamítnutí dovolání protiústavní a co jej vedlo k tomu, že následně zrušil odpovídající ustanovení občanského soudního řádu. Ve druhé části analyzuji dlouhodobé rozpory v judikatuře ÚS a Nejvyššího soudu v otázce přípustnosti "nenárokového" dovolání, které vyústily ve zrušení celé...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Polánský, Adam ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Shrnutí Oficiální název mé diplomové práce je Dovolání v civilním procesu. Hlavní cílem této práce je popsat vývoj institutu dovolání v historických souvislostech vývoje civilního procesu na území České republiky až k dnešní právní úpravě, zejména se zaměřením na podmínky přípustnosti a náležitosti dovolání. Diplomová práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola má uvést čtenáře do kontextu historického vývoje institutu dovolání od jeho počátku v 18. století až do dneška. Zejména je pak zdůrazněno přelomové rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 na konci této kapitoly. Druhá kapitola se věnuje aktuální právní úpravě dovolání v OSŘ. Hlavním cílem je pak popsat institut dovolání jako celek. Tato kapitola také poskytne čtenáři hlubší analýzu některých kontroverzních rysů současné úpravy, spojených zejména s podmínkami přípustnosti dovolání a jeho náležitostmi vyžadovanými zákonem. Závěrem tato kapitola ukazuje postoj vrcholných orgánů soudní moci k těmto problematickým rysům současné úpravy. Třetí kapitola obsahuje stručné vysvětlení interakce mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem, respektive popisuje vztah dovolání a ústavní stížnosti. Tato kapitola také obsahuje konečné zhodnocení současné právní úpravy a na ní navazující rozhodovací praxe výše zmíněných soudů. Závěr mé diplomové práce pak...
|
|
|
Dovolání
Engelmann, Jan ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozbor dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který byl do českého trestního řádu zaveden s účinností od 1. 1. 2002. Samotná práce je rozdělena do 6 kapitol, přičemž stěžejní částí je podrobná analýza dovolacích důvodů a problematiky tzv. extrémního nesouladu. Problematika tzv. extrémního nesouladu není dosud v odborné literatuře podrobně zpracována, a proto ji ve své práci věnuji větší pozornost. Význam tzv. extrémního nesouladu je pro rozhodovací činnost Nejvyššího soudu České republiky značný. Jedná se o koncept vyplývající z judikatury Ústavního soudu České republiky, který rozšiřuje zákonem vypočtené dovolací důvody. Nejvyšší soud má na základě tohoto konceptu povinnost přezkoumávat nejen právní vady rozhodnutí, ale přezkoumávat také skutková zjištění v případech právě tzv. extrémního nesouladu. Ústavní soud České republiky tento přístup obhajuje nutností Nejvyššího soudu dodržovat práva na spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv a svobod. Ve své práci podrobuji tento argument kritickému rozboru a uvádím protiargumenty k přístupu Ústavního soudu. Ve své práci dále čtenáře seznamuji se základními charakteristikami dovolání a historickým kontextem přijetí dovolání....
|
|
|
Mimořádně opravné prostředky v systému civilního procesu
Nedvěd, Jakub ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Mimořádné opravné prostředky v systému civilního procesu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o mimořádných opravných prostředcích v systému civilního práva. Diplomová práce nejprve obsahuje vymezení jednotlivých opravných systémů a stručný popis hlavních principů, na kterých jsou uvedené opravné systémy vystavěny. Následně práce pojednává v kapitole třetí až páté o jednotlivých mimořádných opravných prostředcích, přičemž zvýšená pozornost je věnovaná dovolání vzhledem k jeho výsadní pozici mezi opravnými prostředky. Na dovolání navazuje pojednání o žalobě pro zmatečnost a následně o žalobě na obnovu řízení. Pozitivní právní úprava v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, upravuje žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení v kapitole čtvrté společně. Proto v kapitole páté této diplomové práce je pojednáno zejména o odlišnostech žaloby na obnovu řízení. Kapitola šestá této práce si klade za cíl představit analogické instituty dovolání v německém a rakouském právním řádu, kterým je zejména revize. Kapitola pojednává především o podmínkách, za kterých je daný opravný prostředek přípustný a představuje některé specifické instituty komparovaných právních řádů. Závěrem šesté kapitoly je srovnání četnosti projednávaných dovolacích/revizní věcí se stavem v České republice....
|
|
|
Systémy opravných prostředků
Musilová, Markéta ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Téma diplomové práce Systémy opravných prostředků Abstrakt Diplomová práce pojednává o problematice opravných systémů a na nich postavených opravných prostředků v české právním řádu. Cílem této práce bylo popsat jednotlivé aspekty apelačního, kasačního a revizního opravného systému na současné úpravě. Práce také obsahuje charakteristiku jednotlivých systémů z teoretického hlediska a uplatnění zásad těchto systémů na úpravě opravných prostředků. Diplomová práce se skládá kromě úvodu a závěru ze sedmi kapitol. První kapitola je obecným úvodem do opravného řízení. Vysvětluje pojem opravného systému a popisuje obecné znaky, podle nichž jsou jednotlivé systémy rozděleny. Druhá kapitola charakterizuje jednotlivé opravné systémy. Kapitola se dále dělí do tří částí. Nejprve je charakterizován apelační systém, který je dělen na apelační systém úplný a neúplný, poté kasační systém, a nakonec revizní systém. Třetí kapitola je věnována opravným prostředkům v naší právní úpravě. Opravné prostředky jsou charakterizovány a dále je pojednáno o jednotlivých řízeních v rámci aktuální právní úpravy. Tato kapitola má dvě části. První je o řádném opravné prostředku - odvolání. Druhá je o mimořádných opravných prostředcích - dovolání, žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na historický...
|
|
|
Dovolání
Pomije, Michal ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou jednoho z mimořádných opravných prostředků českého civilního procesu - dovolání. Prvním z cílů mé diplomové práce bylo představení systematiky řádných a mimořádných prostředků obecně a zařazení dovolání do jejich soustavy, přičemž v první kapitole jsem dále rozebral opravné systémy, podle kterých se určuje rozsah přezkoumávací činnosti soudu. Právní úprava dovolání prošla za dobu své existence poměrně dynamickými změnami, přičemž dalším, a primárním, cílem této práce bylo popsat současnou právní úpravu dovolání a dále nastínit vývoj právní úpravy dovolání, které bylo navráceno jako mimořádný opravný prostředek v roce 1991. Jedním z dalších cílů jsem zvolil popis nového konceptu právní úpravy dovolání, jakožto řádného opravného prostředku, přičemž tento je upraven v návrhu nového civilního kodexu Ministerstva spravedlnosti - věcného záměru civilního řádu soudního. Změna dovolání na řádný opravný prostředek by dle autorů věcného záměru zavedla větší hospodárnost soudních řízení ruku. Významným prvkem by pak dle autorů věcného záměru by byla vyšší míra právní jistoty účastníků řízení, neboť v současné podobě je pro ně právní úprava dovolání společně s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu nepřehledná a nepředvídatelná. Věcný záměr se primárně inspiruje v...
|
host ::
RSS.